Jak řešit spory při dědickém řízení?

Spory při dědickém řízení řeší notář i soud. Podle toho, jakého charakteru spor je, se potom řeší. Například pokud se jedná o právní spor mezi dědici, potom se tento spor musí vyřešit v samotném pozůstalostním řízení notářem.

Číst

 

Právní spory

Právní spor totiž nevyžaduje žádné dokazování, může být proto proveden i v řízení nesporném. Příkladem může být, že některý z dědiců tvrdí, že zůstavitelova závěť je neplatná, protože je napsána například zelenou či červenou barvou. Asi nenajdeme ustanovení, které by říkalo, že se závěť nesmí napsat zeleným či červeným inkoustem. Notář si proto takovou otázku může rozhodnout a o tomto sporném přístupu v právu vydat rozhodnutí.

Skutkové spory

Pokud ale jsou námitky ve vztahu k dědickým právům jiných dědiců povahy skutkové, například zůstavitel pořídil závěť, kterou odkázal veškerý majetek sousedovi a jeho dva synové se brání, že tato závěť je neplatná, protože v době pořizování závěti otec již nebyl způsobilý ji pořídit, jedná se nepochybně o okolnost vyžadující dokazování, jedná se o skutkový spor. V nesporném řízení ho není možné řešit.

V případě sporu skutkového vydává notář rozhodnutí, kterým odkazuje toho z dědiců, jehož právo se jeví jako méně silné, aby podal žalobu k soudu, kde ve sporném řízení se svých práv domůže či nikoli. Odkaz z dědického řízení do řízení civilního sporného znamená, že dotyčný se má domáhat určení dědického práva, tedy nikoli neplatnosti závěti, neexistence důvodů vydědění a dalších podobných předběžných otázek podstatných pro závěr o dědickém právu.

Lhůta pro podání žaloby

Notář stanoví lhůtu pro podání žaloby, která u tuzemských občanů nesmí být kratší než dva měsíce a určí, kdo má tuto žalobu podat a proti komu. To může být stanoveno ve výroku i odůvodnění rozhodnutí. Často je situace taková, že mezi pěti účastníky řízení dojde ve vztahu ke třem z nich ke sporu. Uloží-li se jednomu povinnost podat žalobu, pak aby tato žaloba mohla být následně ve sporném řízení řešena s úspěchem a aby byl naplněn požadavek pasivní věcné legitimace, musí být na straně žalující a žalované dohromady všichni účastníci dědického řízení. 

Účast

Není možné, aby spor probíhal bez účasti jednoho z možných účastníků dědického řízení. Nezažaloval-li by žalobce všechny účastníky, musela by být žaloba zamítnuta pro nedostatek pasivní věcné legitimace. Není třeba zkoumat naléhavý právní zájem, neboť ten je dán již ze samotného zákona.

Z hlediska samotného řízení je důležité vědět, že sice spor o dědické právo probíhá často vedle probíhajícího dědického řízení.

Pokud je součástí dědictví nemovitost, nechte si vyhotovit online odhad ceny k dědickému řízení na www.dedim.cz!