První krok
Po rozloučení se zesnulým čeká příbuzné takzvané dědické řízení u notáře. U dědictví ho určuje soud, kterému matrika zašle úmrtní list. Prvním krokem, který notář udělá, je oslovení vypravitele pohřbu, u kterého se předpokládá, že měl k zemřelému nejblíže.
Od něj notář zjišťuje možné okruhy dědiců, a to zejména děti a jiné příbuzné a druha či družku žijící ve společné domácnosti. Notář využívá také Centrální registr obyvatelstva a v něm uvedené údaje.
Závěť
Notář se vypravitele pohřbu u předběžného šetření také ptá na rozsah zanechaného majetku a to, zda zůstavitel zanechal závěť. Kromě toho ovšem vždy provede i šetření v evidenci pořízení pro případ smrti.
K předběžnému šetření by proto vypravitel pohřbu měl přinést co nejvíce dokladů. Například závěť, pokud ji má v držení. Určitě také doklady k nemovitému majetku, jako například kupní smlouvu, dědické rozhodnutí, výpisy z účtů, vkladní knížky, cenné papíry, technické průkazy k automobilům, doklad k bezpečnostní schránce, k členství v družstvu, smlouvy na dodávky energií a vše, z čeho lze zjistit rozsah zůstavitelova majetku.
To se pochopitelně týká i účtu v bance. Ve většině případů notář nezablokuje ani účty zesnulého v bance. Pozor ale, pokud nejste ve smlouvě o účtu uvedeni jako zmocněná osoba, disponovat s ním nesmíte. A skutečnost, že není zablokovaný, na tom nic nemění.
Cena dědictví
Dalším důležitým aspektem dědického procesu je cena děděného majetku. Dvojnásob to platí například v situaci, kdy se dědí podle zákona a děti chtějí, aby jim matka vyplatila jejich zděděný podíl na nemovitosti, kde hodlá i nadále bydlet, ale který jí po smrti manžela a otce dětí již nepatří celý. Zde se očekává, že dojde k takzvanému společnému prohlášení dědiců.
Je na místě nechat si vypracovat online odhad cenu nemovitosti. To už dne není nic složitého a jde to udělat online. Odhad potom zájemci dorazí bezpečně do schránky.
Majetkem je samozřejmě třeba i firma či podíl ve firmě. Ovšem pokud jde o jeho dědění, bude záležet na konkrétní situaci.
Konečné jednání
Teprve v okamžiku, kdy má notář všechny podklady a informace, nařídí konečné jednání. Na to předvolá všechny, kteří připadají v úvahu jako dědici. Tam se také provádí soupis majetku a dluhů zemřelého, jeho hodnota se oceňuje a vyčísluje ke dni úmrtí.
Notář vždy dědice poučí o právu dědictví odmítnout a o možnosti výhrady soupisu. To znamená, že třeba v uvedeném příkladu sporu o šperky, se do protokolu uvede, že by předmětem dědictví měl být ještě další majetek. Pokud by se nějaký majetek objevil až později, třeba za dva roky, projedná se v dodatečném řízení.