Úředníci
Úředníci následně tuto informaci předají soudu, v jehož kompetenci je pověřit notáře vedením řízení. Osobu, která dědice celým tímto procesem provází, přiděluje soud. Je to z toho důvodu, aby byl v rámci dědického řízení zachován předpoklad nestrannosti.
Nejdříve se okresním soudem v místě, kde zůstavitel zemřel, určí notář. Ten dědictví projedná a vydá usnesení, které schválil okresní soud.
Dědictví
Dědic má právo dědictví odmítnout, důvodem mohou být velké dluhy zůstavitele. K dědictví nelze ani připojit výhrady. Dědictví tedy lze pouze přijmout, nebo odmítnout. Dědic má ale právo uplatnit výhradu soupisu pozůstalosti. To znamená, že bude povinen uhradit zůstavitelovy dluhy jen do výše nabytého dědictví, nikoliv v plné výši.
Dědic
Dědicem může být fyzická i právnická osoba, která splňuje podmínky v době úmrtí zůstavitele. Probíhá podle dědických tříd. Více o dědických třídách a jejich nároku si můžete přečíst zde.
Důležitou součástí řízení může být závěť, jinak zvaná také poslední vůle či testament. Kdokoli může ale napsat poslední vůli buď celou vlastnoručně, na stroji či počítači – za přítomnosti dvou svědků, ti ale nesmějí být jako dědicové zmíněni v závěti nebo u notáře formou notářského zápisu.
Jaké jsou tedy kroky v dědickém řízení?
1, Notář, jako první krok, si předvolá k jednání osobu, která je velice dobře obeznámena s rodinnými a majetkovými poměry zemřelého. Obecně se předpokládá, že je to osoba, která vypravila pohřeb. Toto pozvání k předběžnému šetření se uskuteční cca měsíc po úmrtí.
2, Po předběžném šetření notář následně ověří a upřesní sdělené informace. Ke zjištění dědiců může využít Centrální evidenci obyvatel. Pro ověření a upřesnění rozsahu majetku může kontaktovat banky, pojišťovny, katastr nemovitostí a další relevantní instituce a úřady. Pokud je součástí dědictví nemovitost, nezapomeňte na odhad pro dědické řízení. Pořídit ho můžete online.
3, Před skončením dědického řízení je proveden soupis aktiv a pasiv dědictví (to znamená majetku a dluhů zůstavitele) ke dni úmrtí. Notář nemá právo zablokovat účty zemřelého, proto se doporučuje s těmito účty nehýbat až do usnesení o dědickém řízení. Majetek se oceňuje takzvanou cenou obvyklou.
4, Poté, co má notář k dispozici dostatek informací o dědicích a majetku zůstavitele, je možné ve věci nařídit konečné jednání. Osoby, které připadají v úvahu jako dědici zemřelého (zákonní i závětní), notář předvolá. Mají možnost přijmout či odmítnout dědictví.
5, Po sestavení soupisu majetku zemřelého a jeho případných dluhů jsou dědici vyzváni k uzavření dohody o vypořádání dědictví. V případě shody dojde k uzavření dohody, bude vydáno usnesení o jejím schválení a dědictví bude rozděleno dle přání dědiců. V případě neshody bude vydáno usnesení, kterým bude dědictví rozděleno mezi dědice dle jejich zákonných podílů.